Prakticky každý vlastník bytu je členem společenství vlastníků jednotek daného domu. Je to koneckonců pochopitelné, neboť je to v současnosti nejlepší způsob, jak rozhodovat o záležitostech, které se týkají celé stavby, případně které ovlivňují všechny vlastníky.
Takovéto společenství však coby oficiální orgán potřebuje předsedu. Ten jedná jejím jménem s firmami a úřady a také spravuje společný fond oprav. Také svolává schůze a předkládá problémy, které je potřeba vyřešit.
Většinou je jím zvolen někdo ze členů společenství. Dává to také smysl. Koneckonců onen člověk v tom domě bydlí, nebo v něm alespoň má svůj vlastní byt. Je tedy v jeho nejlepším zájmu, aby se o celý dům dobře staral.
Je ovšem pravdou, že zdaleka ne vždy je toto řešení ideální. V některých domech totiž například nepanují mezi jednotlivými obyvateli zrovna přátelské vztahy, takže jmenování kohokoliv předsedou by mohlo ještě více rozvířit zlou krev.
Navíc je tu také fakt, že mnohdy se nikdo z členů předsedou stát nechce. Přeci jen, z určitého pohledu je to náročná a také poměrně nevděčná funkce, neboť nikdy nebudou spokojeni naprosto všichni. Navíc je to také další zodpovědnost, což zvláště v dnešní době potřebuje jen málokdo.
Pro tyto případy může být řešením externí předseda svj. Jedná se o člověka, který s daným domem nemá žádné spojení, avšak za úplatu je ochoten vykonávat práci předsedy místního svj. Tito „profesionální předsedové“ mají většinou v tomto oboru znalosti a zkušenosti, které jim mohou pomoci.
Díky tomu také vědí, jak posuzovat náročnost a prioritu jednotlivých problémů. Často mají i známé na úřadech či různých stavebních a jiných firmách, na které se pak mohou v případě potřeby obrátit. Proto také sdružení řídí daleko efektivněji než některý z obyvatel, který o něčem takovém nemá ani potuchy.
Je tedy jasné, že v mnoha případech je to vhodná volba. Problémem může být samozřejmě cena, zde je však nutné zvážit, zda tato není vyvážena výhodami, které toto řešení nabízí.